 |
Druhy orientálního tance |
|||
|
Orientální penízkové šátky
Orientální tanec
Řeč a význam barev Kurzy břišního orientálního tance
|
Tanec současnýDo Evropy se tento tanec dostal ve středověku, kdy byly krásné tanečnice přivezeny obchodníky z východu, spolu s látkami, kořením a dalšími "vymoženostmi" orientu. Evropanky však začaly tančit břišní tance až na přelomu 19. a 20. století, zejména díky pokrokovým Francouzkám, které žily v koloniích severní Afriky. Ty začaly nazývat tanec "dance du ventre" (v překladu "tanec žaludku") a odtud už byl jen krůček k "belly dance" - břišní tanec. Začátkem 20. století byl dokonce prezentován na světové výstavě v Chicagu. Do Evropy se břišní tanec dostal ze Spojených států, kde zažíval největší rozkvět v 70.letech. V české republice začaly vznikat první školy břišních tanců v roce 1999.
|
Jako neustálená forma určitého typu improvizovaného tance je břišní tanec ve všech kulturách pojímán odděleně od mnohých jiných lidových tanců, které se vyvíjely v týchž oblastech. Nezávisle na hranicích a kulturách je břišní tanec samostatnou kapitolou. Břišní tanec je určen pro ženské tělo s důrazem na pohyb břicha, boků a pánve. Vyznačuje se stabilitou a spojením se zemí, hladkými, plavnými a procítěnými pohyby horní části těla, navíc s prvky třesení a vrtění. Východní tance jsou někdy označovány jako tance svalů, na rozdíl od evropských tanců kroků. V rámci tradičního břišního tance se tak koleno nikdy nedostane výš než na úroveň boků. V zemích orientu se mu neříká tanec břišní, ale je znám jako "raqs sharqi", tanec orientu. Břišním tancem ho nazvali Evropané, pro něž byly pohyby pánevní oblasti a bříška tak neobvyklé, že pohyby jiných částí těla vypustili. Další kapitoly k druhům orientálních tanců:
|
||