Tance a šátky s duší

Břišní tanec v těhotenství a na mateřské dovolené

Nové
Nové
Nové

Tanec rodiček

Většina názorů se shoduje v původu orientálního břišního tance. Za jeho kolébku je pokládána Afrikav době 4. – 10. století př.n.l. Nazývá se také nejstarší tanec, nebo tanec rodiček.

Dívky se tento tanec učily už od raného věku. Připravovaly se tak přirozeně na nejdůležitější poslání ženy, na porod. Jakmile nastal čas porodu, shromáždily se všechny ženy kmene do zvlášť připraveného stanu. Tady vytvořily kruh a rodička si uprostřed vyhloubila v zemi jamku, kterou vystlala něčím měkkým třeba kožešinou. Pak společně všechny hodovaly, zpívaly a tančily. Taková vřelá atmosféra dodávala rodičce odvahu k porodu, dokud dítě nepřišlo na svět.

Při samotném porodu kolem rodičky tančily ostatní ženy, předávaly jí ženskou energii a pomáhaly jí tak zmírňovat porodní bolesti. Pro mladé dívky, které vždy mohly být přítomny, to byla příprava na jejich pozdější vlastní porod. Tehdy byl porod sociální, posvátnou událostí, nikoli pouze lékařským zákrokem, jak tomu bývá dnes.

Orientální tanec
napomáhá početí

Jsou známy případy moderní medicíny, kdy se orientálním břišním tancem zajistila plodnost i u žen, kde tradiční metody selhávaly. Ať už žena má, či nemá problémy s plodností, je ideální, když se orientálnímu tanci věnuje ještě před početím.

Mimo jiné orientální břišní tanec napomáhá zlepšení intimního sexuálního života ženy. Může sloužit jako krásné svádění muže, zvyšuje sexuální apetenci a navíc umožňuje ženě vnímat své tělo jako krásné, což hraje v pohlavním životě důležitou roli.

Fyzické účinky břišního tance v těhotenství

Tanec klade důraz na pohyby břicha, coby na symbol plodnosti. Je tedy pochopitelné, že se tomuto tanci nejsnadněji učí právě těhotné ženy. Je-li používán tanec v době těhotenství, je doporučována jeho jemná a něžná podoba.

Během těhotenství se tancem zvyšuje pohyblivost a pružnost svalstva v pánevní oblasti, posiluje se svalstvo zad a břicha. Tím, že se v orientálním tanci posilují i nohy, je snadnější pro maminku děťátko unést. Dostatečným prokrvováním nohou se také zabraňuje vzniku křečových žil.

Během těhotenství jim umožňuje velmi intenzivní kontakt s jejich miminkem. Pomalé, vlnivé a houpavé pohyby, typické pro břišní tanec, přirozeně hýbou děťátkem, jemně ho masírují a hladí. Během tance má žena báječnou možnost cítit reakce svého dítěte a citlivě se jim učí naslouchat a porozumět. Tanec přispívá k vytvoření vzájemné hluboké vazby mezi maminkou a miminkem, která je nezbytná pro jeho zdravý vývoj.

Především v posledních měsících těhotenství je vhodné skutečně naslouchat svému tělu. Je třeba tančit jen tak dlouho, jak je to příjemné a pohodlné, nic nepřehánět a zbytečně se nepřepínat. V devátém měsíci se již neposiluje pánevní dno, ale naopak se uvolňuje perineální masáží.

Doporučené pohyby pro
břišní tanec v těhotenství

Nejvhodnější jsou vlnivé a krouživé pohyby pánve, hrudníku, rukou a hlavy. Velmi prospěšné jsou pohyby hrudníku do stran, dopředu a dozadu, protože ulevují tím, že napomáhají zmenšení tlaku dětské hlavičky.

Další specifický pohyb orientálního tance je břišní vlna. Posiluje a zlepšuje pohyblivost břišního svalstva, které při porodních bolestech tlačí na dělohu.

Kroužky a osmičky pánví kolébají dítě v plodové vodě a tím jej zklidňují. Podobné pohyby jsou i v tancích Tahiťanek nebo Maori na Novém Zelandu.

Masáž a houpání miminka

Děťátko se při matčině pohybu připravuje na jednu z největších zkušeností, kterou pro něj bude porod. Setkává se poprvé s pohyby a doteky, podobnými masáži. Může si tak postupně zvykat na průchod porodními cestami.

Někteří vědci se domnívají, že rostoucí děti rády poskakují, nechají se houpat a vyhazovat do vzduchu, protože si pamatují příjemný pocit z maminčina lůna. Houpání vzniká i při normální chůzi, ale v orientálním tanci je pro dítě ještě krásnějším zážitkem.

Orientální tanec má pozitivní vliv na psychiku matky i dítěte

Z psychologického hlediska je velký důraz kladen na koncentraci matky se zaměřením na vykonávanou činnost v daném okamžiku, v tanci jsou to jednotlivé pohyby. Soustředění směřuje k jejich vědomému prožívání a zároveň vnímání miminka v bříšku.

V tanci jde také především o relaxaci, protože vše, čím se těhotná žena zabývá by mělo být příjemné. Oblast vývojové psychologie zabývající se prenatálním obdobím už před dvaceti lety potvrdila, že stav psychiky matky má přímou souvislost s psychickým stavem ještě nenarozeného dítěte. Protože během prenatálního období má dítě již vyvinuty všechny smysly, mělo by být psychické naladění matky co nejvíce optimistické. Je prokázáno, že to má vliv na zdravý psychický i fyzický vývoj dítěte, který se může zrcadlit až do dospělosti.

Orientální hudba

V oblasti muzikoterapie je dobře známo, jaký vliv má na člověka hudba. Orientální hudba se svými rytmickými i meditativními pasážemi působí jak na matku, tak na dítě, které ji v bříšku poslouchá a nechává se jí kolíbat.

Osvědčeným receptem na dětský pláč bývá hudba, na níž je dítě zvyklé z prenatálního období. Dalo by se říci, že jde o podmíněný reflex, kdy si dítě podvědomě vybavuje bezpečí maminčina bříška.

Prožitek krásy a radosti

Stejně jako při všech tancích, dochází při orientálním břišním tanci u tanečnice k silnému estetickému prožitku. Pokud se navíc maminka ztotožní s tím, že tančí pro své miminko, vytváří tak atmosféru hluboké lásky, krásy a bezpečí. Původní význam tance je oslava radosti ze života. Orientální tanec poskytuje mamince možnost tuto překrásnou emoci naplno prožít.

Prožitek těhotenství

Období těhotenství má být pro ženu obdobím plným radosti ze života. Jediným posláním ženy v té době by mělo být těšení se na miminko a hrdosti na své ženství.

V naší společnosti bohužel ještě není dostatečně prokazována úcta těhotné ženě. Při setkávání těhotných žen na kurzech orientálního tance však žena má možnost posilovat vědomí vlastní hodnoty. Může si zde uvědomit svou nejpřirozenější ženskou krásu danou mateřstvím.

Bezpečný porod

Během těhotenství žena pomocí orientálního tance udržuje svou fyzickou zdatnost a také se učí dobře dýchat, což ji posléze dobře poslouží při porodu. Mimo to se žena učí pozitivnímu vztahu ke svému tělu jak v době těhotenství, tak mimo něj. To napomáhá ženě lépe ovládat své tělo při přirozeném porodu a důvěřovat schopnostem svého těla bezpečně porodit.

Tanečnice uvyklá břišnímu orientálnímu tanci využije své schopnosti i během porodu. Mezi kontrakcemi kolébá své dítě kroužky, nebo osmičkou. V posledních fázích je dokonce možné použít velmi jemného shimmy při výdechu. Takové uvolnění někdy znatelně zmenšuje bolest.

Vertikální porodní poloha

V našich kulturách je obvyklá porodní poloha v leže. Ze prastarých dob je ale známo, že přirozenější je poloha rodičky ve stoje, v sedě, nebo v podřepu, kdy je využíváno zemské přitažlivosti. Orientální tanec naučí ženu vzpřímenému postavení, které podporuje optimální polohu dítěte. Vertikální poloha byla v Evropě běžná ještě na začátku 20. století a v Orientu ještě ve 30. letech 20. století.

Dokonce i v druhé knize Mojžíšově je zmiňována porodní židle. Takové speciální židle s otvorem, kterým dítě může vyjít se používaly i v Evropě. V některých zemích např. v Egyptě se porodní židle používají dodnes. Jisté kmeny střední Asie zase rodí zavěšeny přes pevnou šňůru. V harémech se pro změnu rodilo ve stoje. U nás je považována za pokrokovější metoda na zádech, což je samozřejmě dobré u komplikovanějšího porodu, ale jinak porod proti gravitaci ženu jen zatěžuje.

Břišní tanec v šestinedělí
a po něm

Jemné pohyby orientálního tance během šestinedělí pomáhají mamince při fyzické i psychické regeneraci. Maminka může tančit s miminkem v náručí. Děťátko je tak uklidňováno hudbou i pohyby, které zná z doby těhotenství, navíc se nadále upevňuje vztah matky a dítěte.

Tímto způsobem může maminka tančit s dítětem tak dlouho, jak dlouho jej unese. Potom maminky můžou tančit se svou malou princeznou a dávat jí tak jedinečnou radost z toho, že je žena.